Modální (způsobová) slovesa tvoří zvláštní skupinu nepravidelných sloves. Nemají všechny tvary.
Vyskytují se pouze v přítomném čase a nemají průběhový tvar.
Některá mají i tvar minulého času a podmiňovacího způsobu. Infinitiv a ostatní (složené) časy se tvoří pomocí tzv. opisů, které budou uvedeny dále i s příklady použití. Tyto opisy je možné použít i v přítomnosti.
| I can | mohu, umím |
| I may | smím |
| I must | musím |
| I needn't | nemusím |
| shall | pomocné sloveso budoucího času |
| will | pomocné sloveso budoucího času |
| ought to | mít povinnost |
Modální slovesa mají ve všech osobách přítomného času stejný tvar včetně 3. os. j. č..
| I can | mohu, umím |
| he can | může, umí |
>Následuje po nich, s výjimkou jejich opisných tvarů a slovesa ought, infinitiv bez částice to .
| I must go to work. | Musím jít do práce. |
| He may leave. | Smí odejít. |
| You ought to go to work. | Měl bys (Musíš) jít pracovat. |
Vyjadřuje schopnost, možnost,dovolení, v záporu také nepravděpodobnost.
Opis: TO BE ABLE TO - být schopen, moci, umět.
| He can sing. | Umí zpívat. |
| He is able to sing. | Je schopen zpívat. |
| I can wait for you. | Mohu na tebe počkat. |
| Can he come? | Může přijít? |
| Can I speak to Peter? | Mohu mluvit s Petrem? |
Zápor se tvoří přidáním částice not (lze i ve zkráceném tvaru).
U opisu se tvoří převedením slovesa to be do záporného tvaru.
| I cannot buy a car. | Nemohu si koupit auto. |
| I'm not able to buy a car. | Nejsem schopen si koupit auto. |
| It can't be true! | To nemůže být pravda! |
| I could | mohl jsem, uměl jsem |
| I could | mohl bych, uměl bych |
Tvar could se pro vyjádření minulosti užívá jen tehdy, je-li to ze situace jasné právě pro shodnost s tvarem podmiňovacího způsobu.
Jinak se pro minulost použije opisného tvaru.
Zápor se tvoří opět přidáním částice not a má také význam podmiňovacího způsobu.
| I could not, I couldn't | nemohl jsem, neuměl jsem |
| I could not, I couldn't | nemohl bych, neuměl bych |
ento tvar je minulým časem a zároveň podmiňovacím způsobem přítomným.
| We could do it for him. | Mohli jsme to pro něj udělat. (minulost) Mohli bychom to pro něj udělat. (přítomnost) |
| I could not pay for it. | Nemohl jsem to zaplatit. (minulost) Nemohl bych to zaplatit. (přítomnost) |
(tj. pomocné sloveso to have + příčestí trpné) se používá většinou v záporu.
Vyjadřuje přesvědčení mluvčího o nemožnosti nebo nepravděpodobnosti děje.
| He can't have done it! | To (přece) nemohl udělat! Určitě to neudělal! |
| That can't have been true. | To (přece) nemohla být pravda. To určitě nebyla pravda! |
vyjadřuje, že se něco mohlo stát, ale nestalo. V záporu pak nemožnost uskutečnění.
| I couldn't have bought more tickets. | Nemohl jsem koupit více lístků. |
| We could have invited him to the party. | Mohli jsme ho pozvat na ten večírek. Byli bychom ho mohli pozvat na ten večírek. |
Toto sloveso vyjadřuje dva významy tj. smět, mít dovoleno nebo v přeneseném významu vyjadřuje nejistotu, předpoklad, pravděpodobnost, překládáme jako snad, možná.
Opis: TO BE ALLOWED TO - smět, mít dovoleno (zde není význam možná).
| I may leave earlier. | Smím odejít dříve. Možná odejdu dříve. |
| He may be at the library. | Možná je (bude) v knihovně. |
Otázka se tvoří obrácením slovosledu podmětu a přísudku.
| May I smoke here? | Smím tady kouřit? |
Zápor rozlišuje význam smět a přenesený význam. POZOR!
U významu smět se tvoří pomocí slovesa must .
U přeneseného významu, tj. ve významu možná, se jako obvykle tvoří přidáním částice not .
| I must not (I mustn't) | nesmím |
| I may not | možná (, že) ne |
| I mustn't come late. | Nesmím přijít pozdě. |
| I may not come. | Možná (, že) nepřijdu. |
Existuje tvar might, který má stejný význam jako may, a zároveň je také podmiňovacím způsobem i budoucím časem.
| I might | směl bych, mohl bych, možná bych |
| I might go to Italy. | Možná pojedu do Itálie. |
| He might be at school. | Možná, že je ve škole. Mohl by být ve škole. Možná bude ve škole. |
| She might not be at that meeting. | Možná na té schůzi nebude. |
vyjadřují děj,o kterém předpokládáme, že se stal nebo mohl stát.
| He might have been at the library. | Možná byl v knihovně. Mohl být v knihovně. |
| He may have been at the library. | Možná byl v knihovně. Mohl být v knihovně. |
Toto modální sloveso vyjadřuje "objektivní" povinnost (překládá se jako muset) nebo v přeneseném významu "subjektivní" přesvědčení nebo velkou pravděpodobnost (překládá se slovem určitě).
I toto sloveso má svůj opis ve tvaru TO HAVE TO .
| I must go to work. | Musím jít do práce. |
| It must be nice. | To musí být hezké. |
Otázka se tvoří pomocným slovesem to do a slovesem v opisném tvaru.
Nikdy slovesem v základním tvaru.
| Do you have to work today? | Musíš dnes pracovat? |
| When does it have to be done? | Kdy to musí být hotové? |
POZOR! Otázka změnou slovosledu má vyčítavý význam tj. řečníkovi daná činnost vadí.
| Must you do it? | Musíš to dělat? |
| Must you smoke here? | Musíš tady kouřit? |
Zápor se tvoří slovesem needn't ne need not;
to má význam nepotřebovat), protože základním tvarem se tvoří zápor slovesa may .
| I needn't | nemusím |
| I need't go to work. | Nemusím jít do práce. |
Minulý a budoucí čas se tvoří opisem
tj. do příslušného času se převádí sloveso to have.
| I didn't have to go to the shop. | Nemusel jsem jít do obchodu. |
| He will have to read it. | Bude to muset číst. |
| Did you have to leave? | Musel jsi odejít? |
Tvar needn't + minulý infinitiv vyjadřuje, že se něco stalo, ačkoliv toho nebylo třeba.
| I needn't have done it. | Nemusel jsem to dělat. (Význam: Udělal jsem to, i když jsem nemusel.) |
Zápor minulého času tedy lze vytvořit dvěma různými způsoby, které však mají rozdílný význam.
| I didn't have to do it. | Nemusel jsem to dělat. (Význam: Nebylo to třeba, tudíž jsem to, patrně, neudělal) |
| I needn't have done it. | Nemusel jsem to dělat. (Význam: Udělal jsem to, přestože jsem nemusel.) |
Vyjadřuje minulý děj, o kterém předpokládáme, že se určitě odehrál.
| That must have been terrible. | To muselo být hrozné. |
Jako pomocné sloveso se dříve používalo k vytvoření budoucího času 1. os. č. j. i mn.
Dnes se takto užívá pouze ve formálním projevu.
| I shall see him today. | Dnes ho uvidím. |
Původní význam – mít povinnost
Jako sloveso modální odpovídá českému mám. Používá se téměř výhradně v 1. os., velice zřídka ve 3. os.
| Shall I switch on the light? | Mám rozsvítit? |
| Shall he do it? | Má to udělat? |
| Shall I open the window? | Mám otevřít okno? |
Vyjadřuje povinnost, závazek, nutnost, event. předpoklad. Odpovídá českému měl bych.
| I should help him. | Měl bych mu pomoci. |
| He should pass the exam. | Měl by tu zkoušku udělat. |
| Should I go there? | Měl bych tam jít? |
| It shouldn't be difficult. | Nemělo by to být složité. |
vyjadřuje nesplněnou povinnost v minulosti nebo politování nad něčím, co se stalo nebo nestalo.
| She should have finished in time. | Měla skončit včas. |
| I should have done it better. | Měl jsem to udělat lépe. |
| You shouldn‘t have drunk so much. | Neměl jsi tolik pít. |
| You shouldn't have made fun of him. | Neměl sis z něho dělat legraci. |
Vyjadřuje ochotu, nabídku, zdvořilou žádost a používá se k tvoření budoucího času ve všech osobách.
Otázka se tvoří změnou slovosledu.
Zápor je will not, won't
| I will (I'll) do it for you. | Udělám to pro tebe. (Jsem ochoten...) |
| Will you sit down, please? | Posaďte se, prosím. |
| Will you pass me the sugar, please? | Podej mi, prosím, cukr. |
| They will (they'll) arrive on Monday. | Přijedou v pondělí. |
| I won't probably come today. | Dnes asi nepřijdu. |
Odpovídá českému bych.
Otázka se tvoří změnou slovosledu, zápor se tvoří přidáním částice not, tj. would not, wouldn't .
| It would be nice. | To by bylo hezké. |
| Would you open the window? | Otevřel byste okno? |
| Would you mind my smoking? | Vadilo by vám, kdybych kouřil? |
| Would you mind if I smoked? | Vadilo by vám, kdybych kouřil? |
| Would you mind helping me? | Pomohl byste mi? |
| I wouldn‘t listen to it. | Já bych to neposlouchal. |
Znamená měl bych, mám (povinnost). Je důraznější než should .
Následuje po něm infinitiv s částicí to.
S přítomným infinitivem vyjadřuje povinnost v přítomnosti, s minulým infinitivem povinnost v minulosti.
| You ought to go to work harder. | Měl bys (Musíš) pracovat pilněji. |
| I ought not to smoke so much. | Neměl bych tolik kouřit. |
| They ought to have finished earlier. | Měli skončit dříve. (Ale neskončili.) |
| We ought not to.have go there. | Neměli jsme tam chodit. (Ale šli jsme.) |
Opisy se tvoří vždy (mimo slovesa must ) ze slovesa TO BE a dalšího slovesa.
Při časování se převádí do příslušného času vždy pouze sloveso TO BE.
Analogicky se tvoří otázka (např. are you ), zápor (např. I'm not ), budoucí (např. we will be ), minulý čas (např. they were ), tzn. úpravou tvaru slovesa to be.
| can | to be able to (schopen) |
| may | to be allowed to (povolen) |
| must | to have to |
| shall | to be supposed to (předpokládá se) |
| will | to be going to (volný překlad hodlat.) |
Příklady užití:
| He may not be able to buy it. | Možná, že si to nebude moci koupit. |
| I will be able to lend you a pen. | Budu ti moci půjčit pero. |
| Were you able to leave? | Mohl jsi odejít? |
| We will be allowed to stay here all week. | Smíme zde zůstat celý týden. |
| Was he allowed to use his parents' flat? | Směl používat byt svých rodičů? |
| We aren't allowed to fly to London. | Není nám dovoleno (nesmíme) letět do Londýna. |
| I have to wear this suit. | Musím nosit tento oblek. |
| I will have to wear this suit. | Budu muset nosit tento oblek. |
| I don't have to go there on Mondays. | Nemusím tam v pondělí chodit. |
| Did you have to leave? | Musel jsi odejít? |
| I had to write with a pencil. | Musel jsem psát tužkou. |
Významový rozdíl mezi must a jeho opisem spočívá v tom, že must indikuje vlastní postoj (subjektivní pohled), kdežto jeho opis konstatuje fakt (objektivní příčinu).
| You are supposed to go with me. | Předpokládá se (měl bys), že půjdeš se mnou. |
| I was supposed to repair it. | Očekáválo se, že to opravím. |
| a) may (not) | možná (ne) |
| I may not have time. | Možná, že nebudu mít čas. |
| It might not be true. | Možná to nebude pravda. |
| b) must | určitě (subjektivní dojem) | Rozeznání tohoto významu je složitější, protože záleží na významovém slovese. Cit pro rozeznání se dá získat pouze praxí. |
| I must go to work. | Musím jít do práce. |
| He must know it. | Určitě (pravděpodobně) to ví. |
Pokud je za slovesem must sloveso to be nebo průběhový čas, značí to význam “určitě”.
| He must sleep. | Musí spát. |
| He must be sleeping. | Určitě spí. |
| It must be interesting. | Určitě je to zajímavé. |
| c) can't | určitě ne (subjektivní dojem) |
| It can't be interesting. | Určitě (pravděpodobně) to není zajímavé. |