Chceme-li aby druhá strana na naší větu reagovala použijeme tyto kratičké věty jejichž ekvivalent v češtině je “že ano”, “viďte”, “není-liž pravda”.
a) Je-li hlavní věta kladná, je dovětek záporný a naopak. Záporný dovětek se vždy píše ve staženém tvaru.
b) Je-li v hlavní větě významové sloveso, utvoříme dovětek pomocným slovesem příslušného času.
c) V dovětku je nutné zachovat čas, který je v hlavní větě.
| He plays the guitar, doesn't he? | Hraje na kytaru, že (viďte)? |
| He doesn't like computers, does he? | Nemá rád počítače, že (viďte)? |
Je-li v hlavní větě sloveso be, have, can, may, must, tvoří se dovětek změnou slovosledu.
| You haven't many books, have you? | Nemáš mnoho knih, že? |
| You are busy,aren't you? | Jsi zaneprázdněný, že? |
| He can't drive, can he? | Neumí řídit, že ne? |
POZOR!
U slovesa to be se "kombinuje" 1. a 2. osoba jednotného čísla.
| I'm late, aren't I? | Jdu pozdě, že? |
Pozor na zachování času v tázacím dovětku.
| It will not be easy, will it? | Nebude to jednoduché, že? |
| He has just come, hasn't he? | Právě přišel, že? |
| It won't last too long, will it? | Nebude to moc dlouho trvat, že? |
Podmět v hlavní větě se nahrazuje osobním zájmenem.
| John can come, can't he? | Jan může přijít, že? |
| Marc will do it, won't he? | Marc to udělá, že? |